Američan v Praze

středa 22. duben 2009 08:15

Ještě nedávno mi dělala starosti česká politická scéna a styděla jsem se, jak jsme se zase předvedli. Teď mi jsou všichni politici ukradení. Je mi celkem jedno, jak to s tou vládou nakonec dopadne. Mám totiž jinou starost. Musím pořád myslet na Steva.

Steve je můj dobrý kamarád. Je to vlastně náš rodinný přítel. Je Američan, ale od roku 1991 žije v Praze. Přijel sem učit angličtinu a pak začal pracovat převážně v Public Relations, což je obor, který také vystudoval a kterým se několik let živil v Americe. Tak jsem taky Steva poznala. Před lety, v jedné firmě, kde jsem pracovala, nám Steve radil. Poradit umí Steve moc dobře a umí taky fantasticky psát. On vám dokáže napsat zajímavě i o úplně nezajímavém tématu. Prostě talentovaný PR man. Steve ale také hraje ve filmech, píše knížky, přednáší a já nevím, co všechno. Je to zkrátka renesanční umělec.

Steve je ale především skvělý člověk. Znám málo tak charakterních, zásadových a skromných lidí jako je on. Umí vydělat docela slušné peníze, ale nehoní se za majetkem. Jezdí ve staré škodovce. Atributy bohatství pro něj nejsou důležité. Pro něj je důležité žít v pohodě a harmonii, být šťastný se svojí ženou Jitkou a dvěma kluky. 

Nevím, proč to muselo potkat zrovna Steva, ale někde chytil nějaký bacil, legionella se ta mrcha jmenuje. Je to bakterie, která číhá například ve špatně ošetřovaných klimatizacích, fontánách či bojlerech. Daří se jí v teplé vodě a dokáže způsobit těžký zápal plic. Silní jedinci jí snáze odolají a mohou se domnívat, že měli jenom chřipku – tak se to totiž zpočátku projevuje – ale u slabých může způsobit velké komplikace a nezřídka i smrt. Steve v tomto ohledu není silný jedinec, je docela hubenej a ještě k tomu kuřák. Asi to měl tedy spočítané. Ta svinská bakterie si ho vychutnala. 

Po několika dnech „chřipky“ skončil nakonec na ARO v jedné pražské nemocnici s ošklivým zápalem plic a otravou organismu. Je to zázrak, že vůbec přežil. Ještě není vyhráno. Steve je udržován v umělém spánku a zatím ani není jisté, jaké celá ta anabáze bude mít následky. Je sice v odborné péči lékařů, obklopen špičkovou technikou, ale přesto pořád přemýšlím, co pro něj můžu udělat. „Mysli na něj a třeba mu ta pozitivní energie pomůže“, řekla mi jeho žena Jitka.

Jsem beznadějný ateista a skeptik, co se týče různých alternativních léčebných metod a spirituálních praktik. Musím ale přiznat, že teď jsem zmobilizovala všechny přátele, kteří mají Steva rádi a vysíláme mu pozitivní energii. Proudí mu teď z Prahy i Litoměřic, z Londýna i Bruselu, z jeho rodné Ameriky i z Holandska, kde teď žiju. Dokonce jeden šaman mu prý posílá energii až z Brazílie. Moje máma, která na to má právo, neboť je věřící, se zase za něj usilovně modlí.

Možná si teď řeknete, že jsme asi prdlí, ale tady nejde jenom o ty „nadpřirozené síly“. Podstatné na tom je, že na Steva všichni myslíme s láskou a přejeme si jeho uzdravení. To nás všechny spojuje. Já jsem dokonce v honbě za kontakty v nemocnici objevila kamarády, se kterými jsem se neviděla strašnou spoustu let. Steve nás dává dohromady, i když spí. Zaspal velikonoce, zaspal návštěvu Obamy, což mu asi bude líto, zaspal už hodně těch krásných jarních dnů. My všichni ale doufáme a věříme, že až se probudí, bude si moci ještě užívat života tak, jak on to umí.

Nechci po vás, milí čtenáři, abyste mysleli na Steva, když ho třeba ani neznáte. Bylo by to asi i sobecké, protože v tuto chvíli je na této planetě tolik lidí, kteří by také potřebovali pomoc. Myslete tedy, prosím, na všechny lidi dobré vůle a buďte na sebe hodní. Život je krásný, ale dokáže být také velmi krutý. V okamžiku, zcela nečekaně, může přijít rána, která nám totálně změní život a zpřehází naše hodnoty. Užívejme si proto každé nové ráno s radostí a pokorou a přejme to i druhým. 

Ještě jeden vzkaz mám na srdci. Je dobře, že v naší zemi žijí lidé jako Steve. Chytří, slušní, a pracovití lidé, kteří nás mohou něčím obohatit. A je celkem jedno, jestli jsou z Ameriky, Ukrajiny nebo Vietnamu.

________________________________________________________________________________

Jednou o Stevovi pěkně napsal Miloš Čermák v Reflexu. Pokud vás to zajimá, zde je link:http://www.reflex.cz/Clanek29014.html    

Jitka Prokopičová

Jitka Prokopičová

Jitka Prokopičová

Chtěla bych se podělit se čtenáři Lidovek o některé dojmy z Beneluxu i odjinud. Vlastně chci psát o všem možném a doufám, že třeba svými příběhy i někoho pobavím a potěším. V každém případě budu ráda v dobré společnosti

Bydlím v současné době v Holandsku, ale s Českou republikou neztrácím kontakt. Mám ráda lidi (ty slušné) a snažím se brát život s nadhledem a humorem.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora