Karneval

pondělí 2. březen 2009 11:35

Z duvodu karnevalu v pondelí, v úterý a ve stredu zavreno.

Před týdnem v sobotu jsem jela vlakem z města Oss do města Den Bosch (čti Den Bos). Čekala jsem na nástupišti na Intercity a najednou mne zaujal pár mladých lidí vedle na lavičce. Vypadali přinejmenším zajímavě.

Ten chlapec byl jako ze semináře, možná novopečený farář. Dívka byla oblečená tak trochu.., no jak bych to řekla...jako lehké děvče. Něco do ní hučel, myslela jsem si: „asi se ji snaží přivést na pravou víru.“ V tom se začali líbat. "No, to je skandál! V Holandsku jsou hodně tolerantní, ale tohle je moc, ne? Farář a prostitutka!" Vzápětí mi to došlo. Jedou na karneval.

Nastoupili jsme do vlaku, pestrých barev přibývalo. Na nádraží v Den Bosch se to hemžilo všemi možnými typy a týpky, hrdiny z dětských pohádek i akčních filmů, ze světa celebrit i politiků. Pipi dlouhá punčocha, šmoulové a indiáni, tanečnice, šejk, vězni i bachaři, andělé a čerti. Oči mi přeskakovaly z Elvise na Madonnu, z Bushe na Obamu. Všechno jsem si chtěla zvěčnit na digitál. No řekněte, kovboj na kole nebo mušketýr u bankomatu, to se jen tak nevidí. „Hele, tamhle jsou hezký policajti!“ Hned jsem si je chtěla taky vyfotit. Ti byli ovšem praví. Naštěstí si mě nevšimli.

Dav směřoval na náměstí, kde už to hučelo. Všude plno stánků s občerstvením, restaurace a kavárny praskaly ve švech. Mnohem víc lidí než uvnitř však bylo na zahrádkách jako bychom nebyli na konci února, ale ocitli jsme se uprostřed léta. Lidé si povídají, popíjejí, nakupují, promenádují. Staří, mladí, teenageři i malé děti, cyklisté i vozíčkáři. Každý měl nějakou masku, každý za něco šel. A když neměl masku, tak alespoň nápadnou šálu s červenými, žlutými a bílými pruhy symbolizujícími barvy města Den Bosch. Tedy správně města Oeteldonk, protože každé město a ves má pro období Karnevalu svoje karnevalové jméno. Nevím přesně proč. Možná se chtějí  starostové měst vyhnout případné odpovědnosti za špatnou pověst svého města během karnevalu. Starosta totiž podle tradice předává klíče a vládu nad městem či obcí speciálně k tomu zvolenému „Princi karnevalu“ a dává tak povolení k neomezenému veselí a hodování po těch několik bláznivých dnů, které předcházejí Popeleční středě, která všechno to veselí utne. Potom totiž nastane období půstu až do velikonoc. Tedy alespoň by podle tradice mělo nastat. Nebudu nikomu sahat do svědomí.

pani_s_salou_mala.jpg  ruzovi_kluci.jpg

Tradice masopustů, karnevalů či fašangů je dlouhá a známá i u nás na Moravě a v Čechách. V posledních letech tu zažívá svoji renesanci. Tyto původně pohanské oslavy slunovratu, později křesťanské svátky předcházející velikonocím se slaví na mnoha místech po celém světě. Nejznámější jsou asi karnevaly v Riu, Benátkách nebo Kolýně nad Rýnem. V Holandsku ale žije karnevalem úplně celá zem. Děti mají prázdniny a dokonce i některé obchody jsou uzavřené z důvodu oslav karnevalu. Karnevalové průvody proudí v každé i sebemenší vsi a všichni u toho chtějí být – pokud zrovna nejedou lyžovat do Čech nebo Rakouska.

sejk_mala.jpg muzikanti_mala.jpg

V městečku, kde bydlím, byl karnevalový průvod v následující den, v neděli. Nemohla jsem si to nechat ujít a šla jsem se podívat. Když jsem dorazila na stanoviště, kde bych mohla mít dobrý výhled a rozhlédla se po ostatních čekajících,  pomyslela jsem si: „moc lidí tady zrovna není“. Není divu, bylo totiž příšerné počasí. Asi sedí doma u televize. Mýlila jsem se. Všichni totiž byli v průvodu. Byl nekonečný. Roztodivné masky, alegorické vozy připomínající prvomájové průvody, avšak s rozdílnou tematikou. Co se témat týče, převládala ekonomická krize a nemohly chybět ani vtípky a narážky na Belgičany. To už také patří k tradici, nutno říci, že vzájemné. Každý vůz byl doprovázený reprodukovanou hudbou nebo, jestě hůř, vlastní kapelou. Příšerný kravál, ale všichni se ohromně bavili. Poté, co průvod prokřižoval několika ulicemi, které tady máme a ukončil svoji cestu na náměstí, rozešli se všichni do přilehlých restaurací a barů, kde na ně již čekal vlídný personál, štastný, že v době krize a všeobecného šetření bude zase po dlouhé době pořádný kšeft. 

„Díky krizi na mizině, karneval však oslavíme.“ Něco v tom smyslu hlásal slogan na jednom z vozů a vystihl to celkem přesně. Můžeme ztratit hodně, ale pokud neztrácíme smysl pro humor a chuť radovat se ze života, pak je tu jistá naděje, že tu pitomou krizi snad nějak společně přežijem. 

krize.jpg al_vuz_mala.jpg

 

 

Jitka Prokopičová

Jitka Prokopičová

Jitka Prokopičová

Chtěla bych se podělit se čtenáři Lidovek o některé dojmy z Beneluxu i odjinud. Vlastně chci psát o všem možném a doufám, že třeba svými příběhy i někoho pobavím a potěším. V každém případě budu ráda v dobré společnosti

Bydlím v současné době v Holandsku, ale s Českou republikou neztrácím kontakt. Mám ráda lidi (ty slušné) a snažím se brát život s nadhledem a humorem.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora