Martina a mých pár minut slávy

čtvrtek 12. únor 2009 11:39

Minulou neděli jsem si zase užívala svých pár minut slávy, toho opojného pocitu hrdosti, že patřím k malému národu uprostřed Evropy, který čas od času dá světu vědět o svých schopnostech, talentu a houževnatosti.  Seděla jsem v Holandsku, kde teď bydlím, před televizí a napjatě sledovala sportovní přenos z mistrovství světa v rychlobruslení, které se konalo v norském Hamaru.

V Holandsku to byla velká událost, protože pro Holanďany je bruslení něco jako pro nás hokej. To znamená, nejdůležitější hned za fotbalem. Mají v tom tradici a mají k tomu podmínky. Ty jejich kanály sice zamrzaji už asi jenom tak jednou za dvanáct let, ale zato mají v každém trochu větším městě rychlobruslařský stadion. Na mistrovství v Norsku měli nejen početnou výpravu a svoje želízka v ohni, ale také několik stovek povzbuzujících fanoušků vystrojených a vymalovaných do oranžova, národní barvy Holanďanů.

Nevím, jak početná byla česká výprava, ale vypadalo to, že měla dva členy. Trenéra a želízko v ohni – to ale stálo za to. Martina Sáblíková měla nakročeno po prvním dnu ke zlaté medaili ve víceboji, ke svému zatím největšímu triumfu své kariéry. Ta vytáhlá, nenápadná, skromná dívka ze země, která nemá ani jednu rychlobruslařskou halu! To je opravdu rarita, něco nepochopitelného nejen pro Holanďany.

Před posledním závodem na 5000 metrů, který měl vše rozhodnout (Martina byla po třech disciplínách čtvrtá) věnovala holandská televize tomuto úkazu krátkou reportáž. Začali zkoumat, zda-li jsou na stadionu také nějací čeští fanoušci nebo novináři. Objevili nejdřív trenéra Nováka, o nikom nevěděl. Pak se ptali reportérů z holandských novin a televize: „ ne nikoho z České republiky jsme tady neviděli.“  Pak ale přece jenom jednoho našli. Byl to jeden český občan trvale žijící v Norsku. Tak sláva, alespoň někdo!

Ten závod byl ohromný a publikum také. Nevypadalo to, že by Martina měla na tribuně jenom jednoho fanouška. Jeji jízda byla absolutně nejrychlejší a Martina byla tak dobrá, ze už ji ani do té doby vedoucí Kanaďanka Grovesová nepředstihla. Na stupních vítězů střídavě plakala a střídavě se smála. Musel to být opravdu silný pocit, emoce pracovaly. Prožívala jsem to dojetí s ní. Bylo to úžasné. Byla jsem na Martinu pyšná,  a myslím, že i můj holandský manžel byl dojat, když viděl mé dojetí. Nakonec, Holanďani nedopadli zase až tak úplně špatně, mají absolutního mistra světa v kategorii mužů, takže jsme se doma o svých pár minut slávy u televize podělili.

Život jde dál a Martina je už na dalších štacích. Já si ale, jen jak to půjde, pojedu zabruslit na stadion do Eindhovenu. Ten je můj nejoblíbenější. Je jenom částečně zakrytý a uprostřed  je travička, stromky a trošku kýčovité sádrové krávy – jak jinak, je to přece v Holandsku. Budu kroužit po tom 400 m dlouhém oválu a vzpomínat na veřejná bruslení v přeplněných hokejových halách u nás doma, kde mě každou chvíli poslal k zemi nějaký puberťák, který se potřeboval předvést před devčaty.

Prý se bude konečně stavět rychlobruslařská hala i někde v Čechách. Přála bych to moc Martině i ostatním nadaným sportovcům, aby nemuseli řešit dilema, zda nemají raději reprezentovat jinou zemi, kde budou mít neskonale lepší podmínky. Přála bych to ale hlavně normálním, obyčejným lidem, kteří bruslení považují za příjemný způsob trávení volného času. Přála bych jim, aby takové kluzistě bylo v každém trochu větším městě jako v Holandsku. Vždyť bruslení je tak príma a rybníky zamrzají jednou za dvanáct let.

Poznámka: Vyznačený text  jsem doplnila později. Myslím, že takto přesněji vyjadřuje mé pocity. Děkuji za pochopení. J.P.  18.02.2009

 

Jitka Prokopičová

Jitka Prokopičová

Jitka Prokopičová

Chtěla bych se podělit se čtenáři Lidovek o některé dojmy z Beneluxu i odjinud. Vlastně chci psát o všem možném a doufám, že třeba svými příběhy i někoho pobavím a potěším. V každém případě budu ráda v dobré společnosti

Bydlím v současné době v Holandsku, ale s Českou republikou neztrácím kontakt. Mám ráda lidi (ty slušné) a snažím se brát život s nadhledem a humorem.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora