Trendy v tropech

pondělí 24. květen 2010 13:52

Jednou v neděli, uprostřed letošní zimy, jsem si odskočila do tropů. Opravdu jenom na skok, na pár hodin. Nebylo to tak složité. Vlakem do Amsterodamu je to od nás asi hodina cesty. Pak ale ještě kousek tramvají, až do Tropického muzea. Chtěla jsem se nejen ohřát, ale také dozvědět, co zrovna letí. V Amsterodamu se totiž konal Mezinárodní týden módy a v tom muzeu byla tak trochu exotická přehlídka.

To, že mají Holanďané muzeum zasvěcené jenom tropům ani tak nepřekvapuje. Oni to totiž byli velcí mořeplavci, obchodníci, a tím pádem také velcí kolonizátoři. Patřila jim celá Holandská Indie - dnes Indonésie, Surinam, Jižní Afrika, ale také New York, který se jako známo, původně jmenoval New Amsterdam. Moc jim toho nezbylo. I předposlední z těch jejich vazalů, Surinam, se osamostatnil celkem nedávno a Nizozemské Antily se o tom teď dohadují.  Spousta obyvatel bývalých kolonií se ovšem přesunula do Holandska a tak je to Nizozemí taky pěkně pestré.

V muzeu bylo opravdu příjemně teplo a celá historická expozice velmi zajímavá. Tu jsem ale tentokrát jenom prolítla, protože moje pozornost byla upřena na módu.  V rámci týdne módy pozvalo muzeum do svých prostor studenty akademie umění v Antwerpách, kteří dostali nelehký úkol. Inspirovat se folklorem neevropských zemí a vytvořit moderní módní kreace. Nejen ve stylu „ Haute Couture“ (vysoké krejčoviny), ale přesněji „Cultuur Couture“. Tak se ta výstava a přehlídka jmenovaly.  Studenti se opravdu ve své fantazii rozmáchli. Já jsem tedy někdy dost výstřední, alespoň ve svých představách, ale v tom bych se neodvážila vyjít na ulici ani v Paříži, kde prý můžete jít i s kozou na provázku a nikdo si vás nevšimne. To jednou kdysi dávno prohlásila v jednom interview Marta Kubišová, pokud se dobře pamatuji. Já jsem si pak dlouho takhle představovala Paříž. Jak si tam vykračuje Marta Kubišová po Champs Éllysées s kozou na provázku.

Procházet se v těch úborech po ulicích ale ani nebylo cílem. Zadání znělo - buď kreativní. Ono myslím stačilo, že se ty nebohé vyzáblé a vytáhlé slečny musely procházet po muzeu na kopytech dobře tak dvacet centimetrů vysokých. Některé očividně vrávoraly, když scházely ze schodů a já jsem se bála s nimi, připravená odhodit foťák a chytat je v případě pádu. Přemýšlela jsem, jestli mají nějaké extra připojištění na ta kopyta a také o tom, kam tohle povede. Vždyť ty holky by spíš potřebovaly ozdravovnu, než se producírovat na módní přehlídce.

hubene_holky.jpg Fashion_muzeum_schody.jpg

V rámci festivalu probíhaly celý týden přehlídky, přednášky, a jiné akce, které měly ukázat, kam se trendy ubírají. Těch trendů je mnoho a některé mi ale vůbec nevyhovují. Jsem pořád pozadu. Tak černá prý pryč, tohle jaro a léto jenom pastelové barvičky. Škoda, ty mi zrovna nesluší.  Že my ženy pořád chceme jít s módou. Je v tom ta věčná touha líbit se a zaujmout, kterou máme v genech? Být originální, ačkoliv nakonec se pak v důsledku sledování trendů podobáme jedna druhé jako vejce vejci?  Chceme se líbit mužům nebo spíš samy sobě? Nebo se blejsknout před kamarádkama? Muži sice koukají po pěkných ženách, ale zkuste se některého zeptat, co ta žena, po které se právě otočil, měla na sobě. Oni nejpíš ani nevnímají, že ženy nějakou tu sukni na sobě mají, protože by je stejně radši viděli bez ní.

large.claes_iversen_1_2010_163.jpg large.claes_iversen_ss_2010_158.jpg

Stejně mi to ale nedá a sleduji ty trendy, abych byla alespoň trochu „in“. Ta móda se neustále opakuje. Nic nového pod sluncem. Všechno tady již jednou bylo, i když detaily se občas trochu liší. Letos mne právě na tomto týdnu módy zaujal jeden, již celkem renomovaný módní tvůrce, který se nejspíš inspiroval u mojí maminky. Při pohledu na jeho modely jsem si totiž  nostalgicky vzpomněla na šaty, které mi kdysi moje maminka ušila podle Burdy. A já trubka je vyhodila!

 

Jitka Prokopičová

Jitka Prokopičová

Jitka Prokopičová

Chtěla bych se podělit se čtenáři Lidovek o některé dojmy z Beneluxu i odjinud. Vlastně chci psát o všem možném a doufám, že třeba svými příběhy i někoho pobavím a potěším. V každém případě budu ráda v dobré společnosti

Bydlím v současné době v Holandsku, ale s Českou republikou neztrácím kontakt. Mám ráda lidi (ty slušné) a snažím se brát život s nadhledem a humorem.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora