Jako koza v Holandsku

pátek 15. leden 2010 11:20

Dlouho jsem nosila to téma v hlavě. Chtěla jsem napsat, jak dobře se tady žije zvířatům. Ten článek měl v mé mysli jenom určité obrysy, ale nadpis mi byl jasný od samého začátku. Mělo se to jmenovat „Chtěla bych se mít jako koza v Holandsku“. Už si to bohužel nemyslím.

Nevím, jak vy, ale já mám tahle zvířata moc ráda. Snad  proto, že jsem sama taky koza. Podle čínského horoskopu. Kozy v sobě mají určitou rozpustilost, nespoutanost a hravost. Všimli jste si, že se pořád trošku usmívají?  Ten jejich úsměv je ale malinko poťouchlý. A jak jsou zvědavé!

Holanďani mají ke svým zvířatům pěkný vztah, ať si je chovají jen pro potěchu nebo pro užitek. Pasoucí se zvířata jsou součástí typické holandské krajiny, kterou už Karel Čapek svým krásným nezaměnitelným stylem popisoval jako „zelené louky a na nich důstojné přežvykující kravky, urozené jako mevrouws (paní), hotová hovězí honorace s rodokmeny. Nebo koně jako těžká hrabata svobodné říše koňské, bílé ovečky jako kudrnaté duše spravedlivých, či černá čuňata chrochtající na znamení souhlasu. Nebo rousnaté kozy.“ Já bych dodala: dovádivé, škodolibé a mlsné slečny s bradkou.

Na svých procházkách nebo vyjížďkách na kole jsem často obdivovala, jak to leckde měly ty dámy zařízené. Všelijaké prolézačky, lávky a drbátka a hlavně pozorovací místa. Pěkně aspoň metr nad zemí, aby se mohly rozhlížet a nic jim neuteklo.

vyhlidka.jpg
 
Tato zvířata se samozřejmě nechovají jen pro potěchu, ale především pro užitek. Kozí farmy teď frčí v celé Evropě. Kozí mléko a sýry jsou totiž velmi zdravé a doporučované lékaři mnohým pacientům, kteří trpí alergiemi. Vyhledávaná je i kosmetika na bázi kozího mléka a jiné výrobky. Hlavně, aby byly bio. Rozmáhá se i agro-turistika a práce na kozích farmách je vhodná i jako terapie pro pacienty trpící třeba duševními poruchami.

V Holandsku je chov koz poměrně populární. V roce 2009 zde bylo evidováno přibližně
230 000 koz na zhruba 600 farmách. Bylo. Všechno je jinak. Přišla pohroma v podobě horečky Q.

Q-horečka je onemocnění způsobené mikroorganismem Coxiella burnetti. Nejrozšířenější je právě mezi kozami, ovcemi a dobytkem. Na lidi se přenáší především vzduchem a projevuje se nejčastěji vysokými teplotami, bolestmi hlavy a zvracením. Těch příznaků může být mnoho. Může to vyústit až v zápal plic či srdeční komplikace.  Ta nemoc byla poprvé objevena v Austrálii na ovčích farmách ve třicátých letech minulého století. Protože příčiny nebyly hned známy, začalo se jí říkat „Query fever“- neznámá horečka. To Q jí už zůstalo.

Ta bakterie je velmi odolná a přenosná ze zvířat na lidi, ale nikoliv již mezi lidmi. Nejvíce bakterií uniká do vzduchu se zvířecími výkaly a hlavně při porodech nebo potratech. Jde prý až o miliardy bakterií, přičemž k nákaze stačí jediná. Silnější jedinci pociťují nemoc jako nepříjemnou chřipku. Může mít ale i chronický charakter a léčba pak trvá i několik let. U lidí slabých a nemocných může způsobit i smrt. A to se taky teď stalo.

Holandsko je nyní zemí s největším výskytem Q-horečky na světě. Zatímco na sklonku minulého roku probíhalo v celé zemi očkování proti obávané mexické chřipce, u nás spíš známé jako prasečí, na Q-horečku mezitím onemocnělo skoro 2 a půl tisíce lidí.  6 lidí zemřelo. Nastala panika. A obviňování a osočování. Kdo to způsobil?

V palbě kritiky se octla ministerstva zemědělství a zdravotnictví. Přišlo se totiž na to, že se nákaze něvěnovala dostatečná pozornost, dokud byla v počáteční fázi a příslušné orgány neinformovaly, jak měly.  Kritika je viní, že ekonomické zájmy byly nadřazeny zdraví lidí.

Nákaza se mezi zvířaty tak rozšířila, že je již pozdě na nějaké plošné očkování a zjišťování, která zvířata ve stádu jsou nakažená a která ne. Vláda si nechala vypracovat odborný posudek a ten byl nemilosrdný. V zájmu záchrany zdraví lidí a zastavení epidemie je nutno přistoupit k zabití všech zvířat, kde se objevila nákaza ve stádu. Jelikož se blíží doba vrhů a tudíž i nebezpečí exploze miliard bakterií do ovzduší, je třeba jednat co nejdříve.

Masakr začal v prosinci minulého roku a byl dokonán v prvních dvou lednových týdnech nového roku. Bylo zabito celkem na 40 000 březích koz. Celá akce byla dobře připravená a ke zvířatům se přistupovalo velmi citlivě. Nikam je nesváželi, ale místní veterináři obcházeli svá stáda a nejdříve zvířata první injekcí uspali a potom je teprve druhou dávkou usmrtili. Nekonaly se žádné skandální reportáže a bulvár přišel zkrátka, protože přítomnost médií byla omezena pouze na vybraný štáb a  reprezentanta národní tiskové agentury. Pro chovatele je to obrovská ztráta, ze které se budou dlouho vzpamatovávat. Co naplat, že některé z nich navštívila samotná královna a ministerský předseda, aby je utišili. A že dostanou odškodnění. A že se v městě Den Bosch konala dokonce mše za všechny oběti. Pro Holandsko je to trauma. A pro mne také.

 injekce.jpg

 Je mi těch nebohých zvířat a jejich majitelů líto. Ale zdraví lidí je přednější. Taky se ptám, proč to muselo dojít až tak daleko. Co my lidi to s těmi zvířaty provádíme? Nejdřív je v rámci „zintenzivnění výroby“ srocujeme do velkých celků, abychom je pak v případě nebezpečí ve velkém zase kosili. Šílené krávy, prasata s morem, kozy s horečkou... Kdo je další na řadě? „Zdraví lidí je přednější“, musím si pořád opakovat. „Zvířata jsou proti nám v nevýhodě“, napsal jeden komentátor ve zdejším tisku.  Žijeme na planetě lidí, nikoliv na Planetě opic, ačkoliv bychom si to možná někdy zasloužili.

Bylo to opravdu nutné? Vždyť ta nemoc tady je už dlouho, jenom jsme mysleli, že se jedná o nějakou chřipku. Ale co kdyby se opravdu rozšířila do úplné pandemie? Zdraví lidí je přednější. To bude smutné jaro, bez kůzlátek... Všechno se mi to honí hlavou, jsem z toho zmatená. Jedno vím ale určitě: „Už se nechci mít jako koza v Holandsku“.

 

Jitka Prokopičová

Jitka Prokopičová

Jitka Prokopičová

Chtěla bych se podělit se čtenáři Lidovek o některé dojmy z Beneluxu i odjinud. Vlastně chci psát o všem možném a doufám, že třeba svými příběhy i někoho pobavím a potěším. V každém případě budu ráda v dobré společnosti

Bydlím v současné době v Holandsku, ale s Českou republikou neztrácím kontakt. Mám ráda lidi (ty slušné) a snažím se brát život s nadhledem a humorem.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora